Bezpečné heslo není vaše jméno, jméno psa, ani „univerzální“ heslo, které používáte všude. V ideálním případě byste měli mít pro každý systém jiné, dostatečně silné, heslo. Protože se desítky různých náhodně generovaných hesel špatně pamatují, je možné použít k tomu určené programy, které si budou hesla pamatovat za vás (1Password, KeePass, LastPass, atd.) nebo používat pro tvorbu hesel nějaký vzorec.

Paranoik a ten, kdo to potřebuje, používá hesla typu „khgN86-$s+t091!mgd,JJqwn.dvJ58964“ a bude vám tvrdit, že to je naprosté minimum. Nicméně pro začátek bude stačit, pokud si vypomůžete některým z následujících bodů:

  • Heslo nemusí být super dlouhé, ale mělo by mít alespoň šest znaků.
  • Mělo by obsahovat malá a velká písmena, číslice a speciální znaky.
  • Nezapomeňte, že speciální znak je i tečka. Máte-li jednoduchá hesla, doplňte je tedy alespoň tečkou.
  • U systémů, do kterých se budete přihlašovat vždy z české klávesnice, použijte české znaky, tedy písmena s diakritikou. Výrazně tím ztížíte práci zahraničním útočníkům.
  • Používejte vizuálně podobné náhrady. Písmeno „o“ lze nahradit nulou, malé „L“ jedničkou, „E“ zase trojkou.
  • Pokud už opravdu musíte v heslu použít nějaké jméno, podívejte se do kalendáře vyberte si někoho, koho neznáte.

Několik příkladů snadno zapamatovatelných, ale relativně bezpečných hesel.

  • L0k0m0t1va! (lokomotiva)
  • Jar0sLav@1 (Jaroslav)
  • Můj@ALík21
  • S0b0ta.je.Dnes15
  • T3čka,Hvezd1čka (tečka čárka hvězdička)
  • Ledn1ce.2015 (lednice)
  • p0Led.n1ce (polednice)
  • Maj0.Lenka (majolenka)

Uvedená hesla nejsou „vše spasitelná“ a možná jsou již v nějakých slovnících pro lámání hesel. Jsou ale výrazně bezpečnější, než například „David“, nebo „Kamila“. Jde o to, najít rozumný kompromis mezi pohodlností a bezpečností.

Štítky: